Mezinárodní tým odborníků přepsal dosavadní evoluční historii netopýrů a ukázal, že jejich společný předek pochází z Evropy. Zásadní studie, kterou publikoval odborný časopis Nature, vyvrací dřívější domněnky vědecké komunity. Zatímco dříve se předpokládalo, že tito savci vznikli v Asii, Africe nebo v Severní Americe, nové výsledky přisuzují evropskému původu pravděpodobnost přesahující 99 procent.
Evropský původ a nové genetické odhalení
Na výzkumu se podílelo mezinárodní konsorcium odborníků z 64 zemí světa. Vědci analyzovali soubor 103 genomů, které zastupovaly všech 21 dnes uznávaných čeledí netopýrů. Tato genetická data následně propojili se 44 fosilními nálezy z celého světa a s morfologickými znaky současných i vyhynulých zástupců.
Zapojení českých vědců a mezinárodní spolupráce
Na úspěšném výzkumu měli významný podíl také čeští odborníci, kteří zajišťovali vzorky pro sekvenování genomů. Spoluautory studie jsou zoologové Marek Uvizl a Petr Benda působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v Národním muzeu, přičemž Marek Uvizl působí rovněž na University College Dublin.
Petr Benda přiblížil přínos terénní práce v Namibii, odkud odborníci dovezli drobného netopýra žlázokřídlce Seabrůva. Marek Uvizl a indiqué dans un communiqué de presse de la Faculté des sciences de l’Université Charles : Il est formidable que, grâce aux efforts d’un si grand nombre de personnes, nous ayons réussi à combiner les méthodes modernes de séquençage de l’ADN et l’étude des fossiles pour démêler l’histoire évolutive complexe des chauves-souris et de leurs attributs uniques.
Evoluční milníky a šíření do světa
Podle provedené rekonstrukce žil společný předek dnešních netopýrů přibližně před 65 miliony let. Z Evropy se tito živočichové brzy dostali do Afriki a z tohoto evropsko-afrického prostoru pronikaly jednotlivé vývojové linie dále do Asie, Ameriky a Austrálie.
Výsledky ukázaly, že schopnost aktivního letu provázela netopýry už od samotných počátků jejich evoluce.
Význam pro lidskou medicínu a výzkum nemocí
Význam nové vědecké práce přesahuje samotnou rekonstrukci rodokmenu.
Vědci připomínají, že od létajících savců na člověka v minulosti přešla řada chorob včetně nemocí SARS, marburg, nipah, hendra, a pravděpodobně také SARS-CoV-2 a ebola. Nově vytvořená genetická mapa poskytuje odborníkům návod k vyhledání konkrétních úseků DNA, které odpovídají za imunitní systém, stárnutí a další biologické vlastnosti.
Pour aller plus loin